Petra Mücková
AMBASADOŘI

Petra Mücková

ultratrailová běžkyně

Začalo to nevinnými procházkami po Beskydech, které se protáhly na celodenní túry. První ultra byla Beskydská sedmička, kterou šla v "pohorkách" a na hroznovém cukru. První stovka byla Kysucká v roce 2013. Zde pochopila, že čím jsou extrémnější podmínky, tím je pro ni ultra atraktivnější. za sebou 50 ultratrailových akcií, miluje stoupání a technické pasáže. Představujeme vám naši ambasadorku Petra Mückovou. 

Narozena ve znamení býka.
Před nikým neutajím, že jsem velmi tvrdohlavý člověk. I tato povaha mi napomohla k dokončení mnoha ultratrailových závodů. Jsem velmi cílevědomá a chci vždy dosáhnout svého za každou cenu. Ultra se běhá hlavou a asi proto mi tento sport tak sedl.

Sport v dětství.
Nikdy jsem nesportovala, tělesné výchově jsem se ve škole vyhýbala. Od 6ti let jsem navštěvovala taneční obor ZUŠ, kde jsem se díky perfektní lektorce během 14ti let tancování naučila vytrvalosti a tvrdému tréninku.

První ultra.
Na domácí půdě, v Beskydech. Když jsem se ve svých 26ti letech začala potulovat po Beskydských stezkách a narazila jsem na nový závod s motivem "Vyjdi si svou K2 v Beskydech". Na druhý ročník (2011) jsem "natrénovala" a cca 90km trasu jsem tehdy bez jakýchkoliv zkušeností ušla v pohorkách.

24 hodin na nohách.
Díky druhému extrémnímu závodu v Beskydech jsem pochopila, že patřím do ultra. Na druhém ročníku zimní 24 hodinovky na Lysé hoře (2013) jsem na trati potkala běžce, který mě seznámil se 100km+ závody a pochody v Česku a na Slovensku. O pár dnů později jsem už byla přihlášená na svou první "stovku".

S přibývajícími zkušenostmi na ultra přidávám na rychlosti a hledám své limity. Ultra pro mě není jen o umístění. Běhám pro radost z přírody, radost ze skvělé atmosféry stejně nadšených lidí, radost z dosažených cílů. Největší odměnou jsou potom kladné ohlasy na můj blog, kde zapisuji nejen reportáže ze svých závodů, ale také recenze vybavení, které používám. Ráda inspiruji a motivuji ostatní běžce a dělím se s nimi o své zkušenosti

"Byla jsem hodné dítě. A ve škole velký šprt. Od 6ti let také tanečnice.

Protancovala jsem se až na vysokou školu, strojařinu, v Bratislavě. Bydlela jsem jednu tramvajovou zastávku od podnikové prodejny výrobce čokolády. Milovala jsem čokoládu! Ano, přibrala jsem nějaké to kilečko… a přestala tancovat."

"Po návratu z vysoké školy jsem objevila beskydské lesy a kopečky, které jsem měla celé dětství pod nosem. Přišlo první ultra – B7 a LH24. Zase jsem začala žít aktivně. Pak už jen stačilo na závodě potkat běžce, který mě nalákal na další závody. Začalo to Kysuckou stovkou 2013 a pokračovalo dalšími akcemi z kalendáře Československé tisícovky. Z dálkoplazce se postupně vyvíjí horský běžec…"


1. Je těžší běhat rychle kratší běhy nebo pomalu ty delší?

Pro mě je rozhodně těžší krátký a intenzivní běh. Od malička jsem byla vytrvalostní typ.

2. Jaký je podle tebe rozdíl mezi zkušeným běžcem a začátečníkem?

Zkušený běžec má jasně dané cíle, začátečník teprve poznává své možnosti.

3. Čím by si měl začátečník projít, aby okusil krásy běhu naplno?

Myslím si, že běh si může užít stejně tak začátečník jako zkušený běžec. Hormony štěstí se vyplaví po tréninku nebo po protnutí cílové pásky každému. Začátečník si možná bude méně užívat pozávodní stavy, protože nebude umět tak kvalitně a rychle regenerovat jako zkušený běžec.

4. V čem je pro tebe běh lepší než ostatní sporty?

Běhám pouze v přírodě, nejlépe v horách. Běhám, abych při daném tréninku/výletu viděla více míst. Fyzická zátěž v přírodě je podle mě nej (a nemusí to být nutně jen běh).

5. Běháš v jakémkoli počasí, může ti něco zabránit v tréninku?

Na trénink vyrazím raději, když je venku hezky. Ale když jde o závod, tak mám ráda extrémní podmínky, je to potom větší challenge :)

6. Jaký je tvůj nejlepší zážitek spojený s běháním?

Nejsilnější zážitky jsem měla na extrémním horském závodě Tor des Geants 2016. Dvakrát se mi tehdy stalo, že jsem vystoupala do sedla s krásným výhledem a od dojetí jsem měla slzy v očích. Ta přehnaná emoční reakce souvisela i s tím, že jsem byla hodně vyčerpaná a měla jsem dost podrážděnou psychiku. Ale tato zkušenost vypovídá o tom, jaký pocit radosti mi pohyb v horách přináší.

7. Máš svoji srdeční trať nebo vzdálenost?

Moc se mi líbí italské hory. Nejoblíbenější závody jsou v délce 100-130km.

8. Jak si se dostala k běhání a od kolika let běháš?

K běhu jsem se dostala od dálkových pochodů. Byla jsem turista a postupně jsem začala chůzi prokládat během. Všechno to začalo až v dospělosti, když jsem se vrátila z vysoké školy domů do Beskyd.

9. Co považuješ za svoji největší přednost a slabinu?

Tvrdohlavost – v běžném životě je to spíše negativní vlastnost, ale při ultramaratonech mi pomáhá přejít krize a pokračovat přes všechny překážky dále k cíli. Mou slabinou je lenivost – nejsem typ, který by si sestavil tréninky a pravidelně běhal. Netrénuji běh po rovině, takže na placatých profilech jsem pomalá.

10. Jak zvládáš stres?

Utíkám před stresem do hor :)

11. Co je podle tebe nejpodstatnější dovedností běžce – je to vůle, technika, nebo vytrvalost?

Samozřejmě záleží, čemu se sportovec věnuje – silnice/trail, sprinty, (půl)maratony, ultramaratony… Technika je podle mě asi důležitější u trailového běhu než na silnici. V těžkém horském terénu se časy mezi technicky méně a více zdatnými běžci prohlubují více než na silničním závodě. Vytrvalost je důležitá hlavně u ultramaratonů.

12. Běháš radši sama nebo s někým? S hudbou nebo bez?

Běhám nejraději sama nebo s přítelem. Nerada se při běhu někomu přizpůsobuji, zbytečně mě to znervózňuje. S přítelem si umíme nastavit trénink tak, abychom si oba dobře zaběhali (přítel nese batoh, popřípadě si někdy zaběhne do kopce napřed). S hudbou jsem nikdy neběžela a ani mě to neláká.

13. Jaká je tvoje nejoblíbenější oblast na běhání? Šotolina nebo asfalt?

Příroda, rozhodně příroda.

14. Jakého závodu si nejvíc vážíš? A který ti udělal největší radost?

Velmi těžko se mi vybírá ten „nej“, ze závodů mám spoustu silných zážitků a krásných vzpomínek. Mým životním závodem byl Orobie Ultra Trail 2016, který jsem vyhrála v ženské kategorii. Orobské Alpy jsou krásné a hodně technické. Třešničkou na závěr byl doběh do historického centra města Bergama, finišovali jsme na pódiu na hlavním náměstí, město bylo plné fandících lidí. Obrovským překvapením pro mě bylo, když jsem se vrátila na závod v roce 2018 a také na jiném závodě v Orobiích v roce 2019  – v obou případech si mě někteří dobrovolníci na občerstvovačkách pamatovali a z dálky na mě křičeli jménem. Fanoušci na trati ultramaratonů vždy zvednou běžcům náladu.

15. Nějaký poučný nebo zábavný zážitek z běhání?

Večer před jedním ultramaratonem přinesli kluci makadamové ořechy. Neodolala jsem a pustila jsem se do nich. Byla to velká chyba. Makadamy jsou velmi tučné a pěkně mě potom při závodě prohnaly. To jsou ty zkušenosti, které si každý běžec získá až časem. Strava je při běhu hodně řešené téma a je to hodně individuální záležitost. Platí však, že nic se nesmí přehánět – podobnou zkušenost jako s makadamy mám taky při nadměrné konzumaci magnésia nebo hroznového cukru.

16. Proč je podle tebe běh v současnosti tak populární?

Je dostupný pro všechny. Běhat se dá na mnoha úrovních, od městského joggingu po profi běžecké tréninky. Pro některé je to módní záležitost, běhání je IN.

17. Co bys doporučila začínajícím běžcům, anebo čeho se mají vyvarovat?

Rozhodně doporučuji běh prokládat posilováním vnitřního svalstva. Alespoň jednou za čas je vhodné navštívit fyzioterapeuta a sportovního maséra. Rozhodně netlumit bolest při běhu analgetiky.

18. Dodržuješ tréninkový plán? Jak vypadá?

Ne :) Běhám podle nálady a časových možností.

19. Jaké používáš vybavení?

Už několik let oblékám kousky z běžecké série Via Trail anglické značky MONTANE. Nedám dopustit také na jejich běžecké batůžky, které skvěle padnou na tělo. Prakticky od počátků mé ultramaratonské „kariéry“ jsem tíhla k minimalistické obuvi. Od roku 2016 obouvám výhradně barefootové boty od Vivobarefoot. Většinou si na závod beru také běžecké hole.

20. Co je tvojí největší motivací?

Krásná příroda a dobrý pocit z překonání sebe sama.

21. Jaké jsou tvé plány a cíle pro nadcházející sezónu?

Popravdě, zatím nemám na sezónu 2020 žádné konkrétní plány. Čekám, co zajímavé mi brkne o nos :) Pokud vše půjde podle plánu, tak bych chtěla rok 2019 zakončit ultramaratonem v JV Asii.

22. Kde bys chtěla být za 10 let, jak bys chtěla žít?

Doufám, že budu mít děti, se kterými budeme s partnerem podnikat spoustu výletů do přírody.

23. Jak nejradši odpočíváš? Co je tvůj největší relax?

Mám ráda slunce, hlavně slunce na horách. V zimě ráda relaxuji v sauně.

24. Něco dalšího zajímavého, co bys chtěla sdělit?

Život je třeba žít. Žijte a nezapomínejte věnovat svůj čas blízkým, kterým na Vás záleží.

Další ambasadoři

Jan Francke Jan Francke Juraj Koreň Juraj Koreň Petra Mücková Petra Mücková
Načítám...