Poučení z izolace
Blog

Poučení z izolace

23. července 2020

Přinášíme vám příběh z lezeckého prostředí a hlavně ze života. Montane jako doporučovaná značka oblečení Britskou horolezeckou asociací je součástí lezecké výzvy, pomáhá lidem dosáhnout jejich snů nebo vylézt danou skálu. Vždy je to o překonání sám sebe a síle vůle.

"Jako bývalému vojákovi námořní pěchoty, horolezci, vytrvalostnímu atletovi, zaoceánskému veslaři není ambasadorovi Montane ve Velké Británii, Chrisovi Shirleymu, neznámou náročná zkouška odolnosti a vytrvalosti. V roce 2019 utrpěl pád při pokusu o zdolání Matterhornu, který ho na 3 měsíce dostal do nemocnice. Byla to zkušenost, která ho naučila hodně o izolaci a jak zmírnit její negativní účinky."

"Měl jsem podezření již delší dobu, že moje touha po pocitu rizika se poněkud odlišuje od ostatních lidí. Mládí jsem strávil v armádě, působil ve zpravodajském týmu BBC ve válečných zónách, ale i to pro mě bylo málo. Vyvinul jsem u sebe zdravou ctižádostivost po vytrvalostních sportech, účastnil jsem se maratonu přes Saharu (des Sables), věnoval se horolezectví a vesloval přes Atlantik. Toho bylo dosaženo se čtyřmi dalšími muži na palubě osmimetrové lodi z uhlíkových vláken. Neměl jsem žádný osobní prostor po celé týdny, bylo to vyčerpávající a - paradoxně – cítil jsem se izolovaný a toužil po vlastním prostoru."

"Začal jsem více cestovat do konfliktních zón, jako je Irák nebo Afghánistán, abych byl blízko dění. Během cest jsem potkával sportovní týmy s neobvyklým nadšením a ambicemi. Podporovat tyto týmy se pro mě stalo velkou motivací. Ale koncem minulého roku se mi stal velký úraz. Spadl jsem během pokusu o zdolání Matterhornu, padal jsem 50 metrů, které mě dostali na 8 dní do kómatu a na 3 měsíce do nemocnice. Po týdnu stráveném v kómatu jsem se probudil s traumatickým zraněním mozku. Italští lékaři diagnostikovali poškození mozku, které ovlivnilo moji krátkodobou paměť, řeč a vidění. Zpočátku jsem nepoznal svou přítelkyni, rodinu nebo blízké přátele, kteří za mnou přiletěli, aby byli se mnou během těžkých chvil. Postupem času jsem se začal více podobat osobě, kterou jsem byl předtím, ale přeci jen s mírnou změnou úhlu pohledu na svět."

Jednalo se bezpochyby o nejtěžší období mého života, ale tyto následující základní kroky mi pomohly vydržet a stát se odolnějším:

1. Vytvořte si pracovní rutinu, tak abyste nesledovali jen přehnané zprávy v médiích a nelitovali sami sebe

Izolace není dovolená anebo výmluva přestat pracovat – stačí jen změnit způsob práce. Pevně věřím, že dosažení malých cílů vám dodá o trochu více sebeúcty. Když zjistíte, že váš život nabere nečekaný směr a vy přestanete tvořit něco smysluplného – můžete tak lehce přijít o radost ze života.

Moje zotavování v nemocnici začalo celodenním sledováním filmů, což mi zpočátku přišlo jako dovolená, ale rychle jsem cítil, jak mi ubývá energie a síla. Potřeboval jsem mít pocit, že mám proces zotavování pod kontrolou. Začal jsem tedy budovat rutinu mezi jídly a návštěvami.

2. Buďte obezřetní, s kým pravidelně komunikujete.

Lidi lze rozlišit na ty, co vás energií nabíjejí a na ty, kteří z vás energii naopak vysávají.

3. Radujte se z malých výher

Někdy můžeme mít pocit, že se události vymkly vaší kontrole, proto je nutné soustředit se a dát věcem jistý řád. Některé studie naznačují, že tento způsob života může trvat mnoho měsíců, a proto je nutné k němu přistupovat jako k maratonu, a ne běhu na krátkou trať. Poznamenejte si každý den pár vět o tom, co jste prožili a s jakými pocity, abyste zpětně mohli pročíst, co vše jste byli schopni vydržet. Pravidelné psaní vám pomůže současné myšlenky navrátit k cílům vytyčených v minulosti.

4. Připravte si plán na horší dny

Ano, jistě přijdou. Zažil jsem pár takových dnů, když jsem měl za sebou pátou operaci, aby mi odstranili 6-ti centimetrové zanícené úlomky kostí. Neopustil jsem svoji postel celých 14 dní a prohlížel si obrázky magnólií na iPhonu, abych zůstal duševně zdravý.

5. Nezačínejte rozhovor vždy otázkou „Jak se máš?“

Někdy je pro někoho, kdo prochází těžkým obdobím, obtížné vyjádřit se. Často neuslyšíte upřímnou odpověď.

Místo toho raději pošlete legrační fotku nebo je pobavte zábavnou historkou jako spojovací komunikační můstek, abyste viděli, jak se opravdu cítí dle jejich reakce.

6. Buďte opatrní, jak často využíváte sociální média

Sociální média mohou být skvělým nástrojem pro propojení lidí a komunit se stejným příběhem nebo osudem, ale zároveň se můžeme střetnout s nechtěnými zážitky a divnými lidmi. Mějte na paměti, že se nemusí vždy jednat o skutečnou realitu.

7. Najděte způsoby, jak zakomponovat fyzickou aktivitu do své nové každodenní rutiny

Fyzická aktivita prokazatelně zlepšuje náladu. Smiřte se s tím, že se nebude jednat o vrcholovou aktivitu, ale podstatou je, že se budete cítit dobře. Když jsem byl konečně schopen zvednout se z postele, měl jsem sílu se dostat jen do osm metrů vzdálené koupelny, a to jen dvakrát denně. Pokaždé jsem se cítil jako při maratónu, ale mé nadšení bylo konečně hmatatelné. Během týdnů a za pomoci berlí jsem své úspěchy měřil pomocí oken, ke kterému jsem byl schopen dojít.

"Během zotavování jsem si vybudoval jistou dávku vytrvalosti, žít odlišným způsobem života po tak dlouhou dobu, změnilo můj pohled na svět. Aktuálně mě mnohem méně zajímá zjišťovat, kde jsou mé fyzické limity, ale snažím se odhadnout své vědomostní. Lékaři, kteří mě dali znovu dohromady, měli neuvěřitelné množství energie a nadšení a inspirovali mě natolik, abych se opět zajímal o medicínu.

Pocházím však z tvůrčího prostředí, to znamená, že chci opravdu porozumět procesům biologie a chemie v těle, samotné učebnice mě zas až tak nezajímají.

Můj přístup k riziku byl zásadně ovlivněn. Nyní se ptám sebe samotného: „Stojí mi to za to riziko?“ Chci, aby moje rodina prožívala znovu stejné pocity, kdy se o obávala o můj život během kómatu? Nebo mám raději najít nové způsoby, jak přidat smysluplné hodnoty tomuto světu namísto uspokojování již vyhaslého tuláka.

Prozatím to vypadá, že cesta do podstaty medicíny pro mě právě začíná . . . "




Zpět na články

Načítám...